Před novelou občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) platilo, že v případě přiznání dlužného výživného pro nezletilé děti nebylo možné s tímto výživným přiznat i úroky z prodlení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 204/2012). Toto se ale změnilo výše uvedenou novelou účinnou od 28.2.2017, kterou byla do občanského zákoníku, konkrétně do ust. § 921 vložena násl. věta: „Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení“. Nyní je tedy možnost nárokovat spolu  s dlužným výživným i úroky z prodlení zakotvena přímo v zákoně.

V souvislosti s výše uvedeným je na tomto místě vhodné zmínit i novelu zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, účinnou od 30.9.2017, kterou se do tohoto zákona přidává nové ust. § 472a, jehož druhý odstavec říká, že „povinnost zaplatit úrok z prodlení lze uložit i pro dávky výživného splatné v budoucnu, dostane-li se osoba výživou povinná s jejich placením do prodlení.“

Nově tedy platí, že lze nejenom žádat úroky z prodlení z již dlužného výživného (tedy výživného, s jehož placením je povinná osoba již v prodlení), ale také z výživného splatného teprve v budoucnosti, a to pro případ, že povinná osoba se dostane do prodlení s jejich placením.

Pokud už musí dojít k zániku manželství rozvodem, je dobré vědět, co Vás čeká a jaké máte možnosti. Rozvod může být buď tzv. sporný nebo nesporný.

Zákonné podmínky nesporného rozvodu jsou následující:

• ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí,
• manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
• manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.

V případě splnění všech výše uvedených podmínek můžou manželé podat na soud společný návrh na rozvod, přičemž soud nebude při řízení o rozvodu zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede.

Pokud manželé nesplňují byť i jedinou z výše uvedených podmínek, přichází na řadu sporný rozvod, který je tvořen zpravidla třemi soudními řízeními. Neprve musí proběhnout soudní řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, které může být v závislosti na okolnostech konrétního případu i velice zdlouhavé. Poté, co soud rozhodne o úpravě poměrů k nezletilým dětem, může teprve proběhnout řízení o rozvodu manželství. V tomto řízení se ale na rozdíl od řízení o nesporném rozvodu zjišťují příčiny rozvratu manželství a v určitých zákonem předpokládaných případech se může i stát, že soud manželství nerozvede. Pokud soud manželství rozvede, záleží na již bývalých manželích, zda bude některý z nich iniciovat řízení o vypořádání společného jmění manželů. Pokud se tak nestane v době do 3 let od právní moci rozsudku, kterým bylo manželství rozvedeno, pak se uplatní zákonná domněnka vypořádání, dle které platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:

• hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
• ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, jejich podíly jsou stejné
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné.

Nesporný rozvod je na rozdíl od sporného časově, psychicky i finančně méně náročný, proto pokud jsou splněny podmínky pro jeho uskutečnění, tedy především je možná dohoda mezi rozvádějícími se manželi, pak klientům jednoznačně doporučuju tuto variantu.

Ráda bych zde upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce minulého roku, které se týká práva nezbytné cesty a kterým se Nejvyšší soud odchýlil od své dosavadní judikatury.

Právo nezbytné cesty, které je upraveno v obč. zák. v ust. §1029 a násl., znamená, že vlastník nemovité věci, kterou nelze užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. V ust. § 1032 jsou pak vyjmenovány důvody, na jejichž základě soud nezbytnou cestu nepovolí, přičemž jedním z důvodů je i situace, pokud si nedostatek přístupu způsobí z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod tento důvod podřadil I situaci, kdy osoba nabývá nemovitou věc, aniž by k ní měla zajištěno spojení veřejnou cestou, a její jednání lze považovat za hrubě nedbalé či úmyslné. Je třeba uvést, že koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty, nicméně je nezbytné vždy zkoumat konkrétní okolnosti případu, na jejichž základě by bylo možné dojít k závěru, že nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně. Mezi tyto okolnosti dle Nejvyššího soudu patří zejména chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné také jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat a zda bylo reálné docílit povolením cesty jednáním nabyvatele.

Období, kdy nejvíce lidí jezdí na dovolenou, nám už sice pomalu končí, ale i do budoucna je vhodné vědět, na co máte nárok v případě, že cestujete prostřednictvím letecké dopravy a Váš let bude zpožděn nebo úplně zrušen.

Úprava této problematiky je obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004. Základní podmínkou je, aby Váš let začínal na letišti nacházejícím se na území členského státu, nebo pokud Váš let začíná na letišti nenacházejícím se v některém členském státě, pak aby v něm končil a zároveň Váš letecký dopravce byl dopravcem s provozním povolením uděleném některým členským státem. Pokud splňujete výše uvedené a zároveň byl Váš let zrušen či zpožděn
• alespoň o 2 hodiny v případě letu o délce do 1.500 km – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 250 Euro
• alespoň o 3 hodiny v případě letu v Evropské unii delšího 1.500 km nebo všech ostatních letů o délce od 1.500 km do 3.500 km – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 400 Euro
• alespoň o 4 hodiny v případě všech letů nespadajících pod předchozí body – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 600 Euro.

V poslední době se na mě klienti často obrací s žádostí o právní radu v situaci, kdy jsou pronajímateli bytu, který neoprávněně (bez právního titulu) obývají jejich nyní už bývalí nájemnící, kteří se odmítají z bytu vystěhovat. V takovýchto situacích důrazně nedoporučuji vystěhovat nájemníky svépomocí, protože i přes skutečnost, že nájemní vztah platně zanikl, se tím pronajímatelé můžou dopustit trestného činu porušování domovní svobody. Jediným legálním řešením těchto situací bývá podání žaloby na vyklizení nemovitosti. V případě úspěchu této žaloby má pak pronajímatel v ruce pravomocný rozsudek, na jehož základě lze v případě, že bývalí nájemníci nesplní povinnost uloženou jím tímto rozsudkem, tedy nevyklidí byt v určité lhůtě, zahájit exekuční řízení.